Informace o složení mlék pro zvídavé rodiče

Informace o složení mlék pro zvídavé rodiče

Složky kravského mléka se tradičně používají jako zdroj bílkovin při výrobě mléčných formulí. Hlavním zdrojem lipidů je běžně směs rostlinných olejů. Dále se přidává laktóza, vitamíny a minerální látky tak, aby odpovídaly složení makro- a mikroživin mateřského mléka, vždy v souladu s legislativou Evropské unie. Evropská legislativa reguluje u počátečních i pokračovacích kojeneckých mlék minimální a maximální množství energie, bílkovin, sacharidů, tuků i některých PUFA (polynenasycených mastných kyselin). Specifikuje, jaké sacharidy je možné použít, zakazuje lepek.

Například pro počáteční mléka: laktóza, maltóza, sacharóza a glukóza (lze používat pouze u počátečních hydrolyzovaných mlék), glukózový sirup nebo sušený glukózový sirup, maltodextriny, předvařený škrob (přirozeně bezlepkový), želírující škrob (přirozeně bezlepkový).

Častou složkou v batolecích mléčných formulích je maltodextrin nebo jiný druh škrobu. Maltodextrin je dle struktury oligosacharid nebo polysacharid (tedy několik glukózových jednotek). V mléčné formuli plní funkci plnidla, zahušťovadla a je to dle mého názoru zbytečná složka, která jednak nemá zdravotní benefit pro kojence a druhak existují značky, které ho neobsahují, takže jeho přídavek není ani technologicky nutný. Jiná situace může nastat u speciálních mlék pro děti s alergií na bílkovinu kravského mléka, tam se maltodextrin používá. V takovém případě je důležité řešit alergii, nikoliv obsažený maltodextrin.

Zatímco plnotučné kravské mléko může být použito při výrobě kojenecké výživy, je běžnější používat odstředěné mléko a práškové složky syrovátkového proteinu k dosažení poměru syrovátka:kasein 60:40, jako v mateřském mléce. Úprava syrovátkové bílkoviny však omezuje množství mléčného tuku v konečné kojenecké výživě. Mohou být přidány další zdroje tuku z kravského mléka, jako je tekutá nebo prášková smetana a bezvodý mléčný tuk, ale tyto přísady jsou obvykle drahé nebo nejsou dostupné v pediatrické kvalitě. Zjednodušeně řečeno, u formulí z plnotučného mléka nebo s přídavkem smetany můžeme očekávat vyšší cenu.

Je také stanovena škála dobrovolně přidávaných látek. Mnoho výrobců má snahu alespoň nějakou dobrovolnou složku do mléka přidat. Přidáním dobrovolných složek se jeho výroba prodražuje.

Mezi dobrovolné složky patří: probiotika, nukleotidy, taurin, fosfolipidy, další polynenasycené mastné kyseliny s dlouhým řetězcem, oligosacharidy s prokázaným prebiotickým či potenciálně prebiotickým účinkem a poměrně nově jsou mléka obohacována i o oligosacharidy mateřského mléka = oligosacharidy se strukturou podobnou s oligosacharidy přítomnými v mateřském mléce (na obale můžete najít jejich označení jako HMO).

Tím, že se výrobci snaží o nutriční podobnost s mateřským mlékem, ale aby také mléčná formule obsahovala látky s dalším přínosem pro zdraví kojenců, jsou různé bioaktivní látky předmětem velkého zkoumání. Jedná se konkrétně o látky, mezi které patří proteiny ( α -laktalbumin a laktoferin), globule mléčného tuku, taurin, foláty (kyselina listová a 5-MTHF), polyaminy, polynenasycené mastné kyseliny, prebiotika a probiotika.

 

Podrobnější informace o dobrovolných složkách mléčných formulí:

 

1. Membrána globule mléčného tuku (MFGM)

Je komplexní struktura složená převážně z lipidů a proteinů, které obklopují globule mléčného tuku vylučované alveolárními epiteliálními buňkami lidí a jiných savců. MFGM a jeho složky jsou významným zdrojem bioaktivních sloučenin. Z tohoto důvodu si v posledních letech získaly pozornost výzkumníků v oblasti kojenecké výživy, kteří projevili velký zájem o jejich nutriční, fyziologické a zdravotní přínosy. Klinické studie na lidech a zvířatech prokázaly pozitivní účinky na imunitní a gastrointestinální zdraví, vývoj mozku a kognitivní funkce. Podle studií byly tyto účinky připisovány především složkám MFGM. Lipidová frakce lidského mléka tvoří 3 až 5 % jeho složení a je reprezentována převážně kulovitými globulemi, skládajícími se z „jádra“ triglyceridů (95–98 % celkových lipidů v mléce) obklopeného třívrstvou strukturní membránou složenou z komplexní směs polárních lipidů (fosfolipidy a sfingolipidy) a nepolárních lipidů (cholesterol a cerebrosidy), specifických proteinů (hlavně glykoproteinů) a sacharidů (gangliosidy).

Vypracování lipidového komplexu s vlastnostmi podobnými kuličkám tuku v lidském mléce je důležitým faktorem, jak snížit propast mezi kojenci krmenými umělou výživou a kojenými. Obohacení kojenecké výživy o hovězí MFGM v různých klinických studiích zvýšilo přítomnost fosfolipidů, sfingolipidů, glykolipidů a glykoproteinů s výhodami vyplývajícími z různých výsledků (zejména imunologických a kognitivních výsledků), bez hlášených nežádoucích účinků. Přesný mechanismus účinku MFGM však zbývá objasnit, stejně jako je nutné diskutovat o každé složce MFGM, abychom pochopili její fyzikální, chemické a nutriční charakteristiky.

 

2. Prebiotika (oligosacharidy s prokázaným prebiotickým nebo potenciálně prebiotickým účinkem)

Jsou definována jako složky potravin, které se musí dostat do tlustého střeva prakticky neporušené. Tyto látky by měly být fermentovány specifickou skupinou bakterií, stimulovat jejich růst a/nebo aktivitu a zlepšovat zdraví hostitele. Nejběžnějšími prebiotiky jsou nestravitelné sacharidy od disacharidů po polysacharidy. HMO oligosacharidy (oligosacharidy mateřského mléka) jsou známé tím, že mají prebiotické účinky, které slouží jako metabolický substrát pro přátelské bakterie a modulují střevní mikroflóru se zdravotními přínosy pro kojené dítě. HMO jsou součástí lidského mléka, a proto se nenacházejí ve stejném složení a rozmanitosti v mléce jiných zvířat. Oligosacharidy se tedy v kravském mléce používaném při přípravě kojenecké výživy téměř nevyskytují. Je možné je do mléka přidat jako dobrovolnou složku. Nejčastěji se však do kojenecké výživy přidávají galakto-oligosacharidy (GOS) a/nebo frukto-oligosacharidy (FOS). Nyní jsou na trhu také mléka, která oligosacharidy strukturou podobné jako mateřské HMO obsahují.

 

3. Probiotika

Při požití v definovaných dávkách jsou probiotika živé bakterie, které příznivě ovlivňují hostitele zlepšením jeho střevní mikrobiální rovnováhy. Bifidobacterium spp. a Lactobacillus spp. jsou nejčastější probiotické bakterie nacházející se ve střevech kojenců.  Probiotické mikroorganimy umožnují modulaci střevní mikroflóry, čímž zabraňují osídlení sliznice potenciálně patogenním mikroorganismům. Zdá se, že probiotické mikroorganismy také ovlivňují biologickou dostupnost a stravitelnost lipidů a proteinů v důsledku uvolňování různých enzymů ve střevním lumen. Mezi příznivé účinky bifidobakterií patří zvýšená absorpce určitých nutričních esenciálních minerálů, jako je vápník, fosfor, železo a syntéza vitamínů B. Mohou také inhibovat vazbu patogenů na buněčné povrchy, a tím zabránit adhezi některých bakteriálních patogenů, které se podílejí na chronickém průjmu kojenců, který je celosvětově hlavní příčinou dětské úmrtnosti.

Několik klinických studií porovnávalo střevní flóru kojených dětí s kojenci, kteří dostávali kojeneckou výživu. Tyto studie ukázaly, že střevní flóra kojených dětí měla vyšší podíl Bifidobacterium a Lactobacillus než kojenci krmení umělou výživou.

Dle mého názoru není nutné vyhledávat mléčné formule obsahující probiotika. Pokud má vaše dítě citlivé bříško, můžete zakoupit v lékárně probiotika zvlášť.

 

4.Taurin

Taurin je nutričně esenciální aminokyselina zejména pro předčasně narozené děti. Existují studie, že nízké koncentrace taurinu u předčasně narozených novorozenců nepříznivě olivňuje pozdější neurovývoj.  Evropský úřad pro bezpečnost potravin se však s ohledem na nedostatek vědeckých důkazů o jeho prospěšnosti domnívá, že není nutné přidávat taurin do kojenecké výživy. Nicméně tato složka je ve složení téměř každého mléka.

Porozumění mléčným formulím je trochu věda, proto se omlouvám za spoustu odborných názvů, ale některé informace se jinak předat nedají

 

Záznamy nebyly nalezeny...